Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dveře
[dveře]
(2. mn. dveří, 3. mn. dveřím, 6. mn. dveřích, 7. mn. dveřmi)
podstatné jméno rodu ženského pomnožné
zřídka dvéře
[dveːře]
(2. mn. dveří, 3. mn. dveřím, 6. mn. dveřích, 7. mn. dveřmi)
podstatné jméno rodu ženského pomnožné
pohyblivé zařízení sloužící k otevírání nebo uzavírání přístupu do nějakého prostoru (budovy, místnosti, skříně, vozidla ap.):
bezpečnostní dveře
dveře od bytu / kanceláře / pokoje
odemknout / zamknout dveře
klepat / bušit na dveře
vejít do dveří
Zloděj vypáčil zámek dveří spolujezdce.
Klika se nepohnula, dvéře se neotevřely.


den otevřených dveří
akce umožňující široké veřejnosti navštívit nějakou instituci (školu, podnik, muzeum ap.), seznámit se s její činností, prohlédnout si její prostory


být (už) za dveřmi
(o očekávaném datu, období nebo události) být (už) velmi blízko, blížit se:

Volby jsou za dveřmi.
Jaro už je za dveřmi.

dobývat se / vlamovat se do otevřených dveří
zbytečně řešit něco už vyřešeného

dveře se někde netrhnou
někde je mnoho lidí, neustále tam někdo chodí

kdo za dveřmi poslouchá, sám o sobě slýchá
(přísloví) člověk svou zvědavostí porušuje společenská pravidla, obvykle tak vytrestá sám sebe, protože se o sobě dozví názory těch druhých, které mohou být i nepříjemné

klepat / ťukat (už) na dveře
(o očekávaném datu, období nebo události) rychle se přibližovat, být (už) velmi blízko, blížit se

mít pro někoho dveře otevřené mít pro někoho otevřené dveře
být vůči někomu pohostinný a ochotný mu pomoct • přijmout někoho mezi sebe

mít u někoho dveře otevřené
mít spolehlivou a trvalou možnost útočiště nebo ochotné pomoci u někoho • mít stálý přístup někam, možnost se realizovat

my o vlku a vlk za dveřmi
ten, o kterém se mluví, bývá nablízku

něčemu / někomu jsou dveře otevřené (dokořán) něčemu / někomu jsou otevřené dveře (dokořán)
něčemu nebo někomu je umožněn volný, nerušený přístup, průběh nebo otevřené, vstřícné přijetí

netrefit (se) do dveří kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

být opilý a vrávorat, potácet se

podávat si někde dveře
navštěvovat nějaké místo často a střídavě s druhými • přicházet, chodit někam hromadně, jeden za druhým, popř. v návalu

potit se jak(o) dveře od chlíva kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

silně se potit

přibouchnout / zabouchnout / zavírat / zavřít někomu dveře před nosem
prudce zavírat, zavřít a nepouštět, nepustit někoho dovnitř a tak ho odmítat, odmítnout • náhle někomu něco znemožňovat, znemožnit

ukázat někomu dveře
vyhodit, vykázat někoho odněkud • odmítnout někoho

vyhodíš ho dveřmi a vrátí se oknem
je neodbytný

vyrazit s někým dveře kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní
vyrazit někoho ze dveří kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

prudce a nemilosrdně někoho vyhodit, vyhnat

vystrčit nos z [domu / dveří ap.] expresivní
vyjít ven z domu, bytu ap.

za zavřenými dveřmi
s vyloučením veřejnosti, tajně

zabouchnout / zavřít dveře za něčím
rázně se od něčeho odpoutat, nechtít s tím mít už nic společného

zabušit / zabouchat na dveře expresivní
důrazně se připomenout, dát o sobě vědět

zavírat / zavřít / zabouchnout dveře před někým / něčím
někoho, něco odmítat, odmítnout

zavírat (si) / zavřít (si) / přibouchnout (si) dveře k něčemu
znemožňovat, znemožnit něco • zabraňovat, zabránit získání něčeho • zamezovat, zamezit přístupu k něčemu, dalšímu vývoji něčeho ap.


dvířka
[dviːř̥ka], 2. mn. [dviːřek]
(2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu středního pomnožné
zdrobnělé
plechová / prosklená dvířka
dvířka od skříňky
otevřít / zavřít dvířka
přibouchnout dvířka
dívat se pootevřenými dvířky


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)